Stezka Českem poprvé Znojmo – Vranov nad Dyjí
Je pátek a my vyrážíme z Prahy směr Znojmo. Doprava je děsivá a tak jsme ve Znojmě až kolem 14. hodiny. Auto zaparkujeme u autobusového nádraží a vyrážíme. Ubytování žádné zajištěné nemáme a neseme sebou stan a vše potřebné na přespání v případě, že se ubytovat nikde nestihneme. Na prodloužený víkend jsme vybrali část etapy 14 a to ze Znojma do Vranova nad Dyjí. Celá trasa pak vede z Mikulova. Čtrnáctá etapa se drží dvou hlavních zajímavostí: řeky Dyje a vína. 100 poklidných kilometrů. Ve Znojmě stezka vstupuje do NP Podyjí.
Znojmo, vodní nádrž
Počasí je dost mizérie. Zataženo a mrholí. Jdeme kousek městem a pak sestupujeme do údolí k řece Dyji. Po pravé straně se nad námi tyčí na ostrohu Znojemský hrad, který leží na západním okraji města. Součástí hradního komplexu je známá rotunda svaté Kateřiny. Za chvíli přecházíme most vodní nádrže.
Vodní nádrž Znojmo je vodní nádrž na řece Dyji uvedená do provozu v roce 1966. Hráz vodního díla, jejíž délka činí 115 m, na říčním kilometru 132,73, v nadmořské výšce 228,49 m n m.
Na stezce
Po žlutě značené stezce pokračujeme cestou na oblíbenou vyhlídkou Sealsfieldův kámen. Jdeme krásnou členitou stezkou kopírující vodní nádrž. Stezka je dost kluzká, místy jsou spadané větve. Máme na zádech velkou zátěž /hlavně Ajka má mega-batoh/ a tak chvílemi je to trochu adrenalin. Doctor má pláštěnku, aby nebyl mokrý. Jako vždy stejně v nestřeženém okamžiku, kdy se jde napít k řece, do ní vleze. Hlavně nenápadně! Takže je mokrej skoro celej. Brzy se bude stmívat a mlha rychle houstne. Rády by jsme došly do některého značeného přístřešku. Značení ani cesta vidět nejsou.
Jsme někde blízko vyhlídky Sealsfieldův kámen v NP Podyjí, odkud by měl být překrásný pohled na řeku Dyji. My nevidíme nic. Čarovný les kolem by mohl krásně dokreslovat filmový horor. Popojdeme tedy dále do lesa a v nepříjemném mrholení musíme rychle postavit stan a doufat, že nám ráno přinese slibované sluníčko a výhledy. Nachodili jsme nějakých 7 km. Mlha by se dala krájet a k tomu tma.
Zrovna dnes je to Doctorovo poprvé ve stanu. No, teda nic moc. Má svoji karimatku. Moc se mu tahle „bouda“ tedy nelíbí a mně taky ne. Ale nakonec to krásně zvládneme oba. Větrné poryvy celou noc kropí stan velkými kapkami vody, začíná jemně pršet a stan začíná být hodně mokrý. Brzy ráno vstáváme a balíme úplně promočený stan.
Vyhlídkou Sealsfieldův kámen
Popojdeme až na vyhlídku, kde není nic vidět, i tak je ta tajemná mlha s obrysy stromů uměleckým dílem. Na lavičce si uděláme teplý čaj a snídani. Jedna z nejkrásnějších vyhlídek Národního parku Podyjí se nachází v lesích na Trauznickým údolím, nad zákrutem řeky Dyje.
Pojmenována byla po místním rodáku, spisovateli a novináři Charlesi Sealsfieldovi, který místo rád navštěvoval. Často zde sedával a hledal inspiraci. Vyhlídka výškově přesahuje blízké okolí a vzhledem k relativně placaté krajině Národního parku Podyjí jsou z ni nádherné výhledy, zejména meandr řeky Dyje, který obklopují listnaté lesy.
Vyrážíme na další etapu, na odpoledne slibují sluníčko.
Přidat komentář